Asi každý se někdy potkal s anglickým autorem knih o
Francii Stephenem Clarkem. Já tedy také, neboť své frankofilství jen stěží
potlačuji a touha vlastnit cokoli, co zavání Francií, nebo ještě lépe Paříží,
mě ničí celý život. Jeho knihy mě příliš nenadchly, neboť trpím absolutní
nekritikou k čemukoli francouzskému.
Nicméně nyní se objevuje autorem, jehož postup je přesně
opačný. Jedná se o Francouze, kreslíře komixů Régise France, který opouští
Paříž a vydává se do britské metropole. Začít nový život, najít práci, poznat
ostrovní království.
Od počátku knihy není vyřčeno, proč tam autor jede, proč
sbalil celou svou rodinu a přijíždí do předem nenáviděné země. V Londýně se
mu zjevně příliš nelíbí. Nesžívá se lehko s kulturou, mentalitou a Brity v jednom
kuse lehce kritizuje. Dějová linka je co třetí řádek narušeno odbočením k některé
z nepsočtu vzpomínek na Francii – na dětství na francouzském venkově či
pozdější věk a Paříž. Vzpomíná na své přátele, místa, která miloval, lidi které
znal. Vážně, já Francii miluji, ale vyprávění Régise France ve mně euforii
nevyvolává. Je spíše poznámkovým deníčkem cestovatele. Zapisuje své myšlenky,
které by třeba někdy mohl zakomponovat do povídek. Ale takto se mi kniha zdá
příliš nesourodá, příliš „rozháraná“, příliš chaotická – ovšem s tím, že
téma není nikterak složité. Je spíše takovým vnitřním monologem.
Velmi ráda bych knihu doporučila všem podobně postiženým
frankofilů, co by si chtěli s Francem zanotovat nad dokonalostí Francie.
Ale nemohu. Je to nuda. Tady vede na body Clarke. Tak třeba příště.
Úryvek:
Proč? Řekněme, že je pro nás těžké zachovat si takovou
rezervovanost a odstup, jaké mají podle všeho oni. Vyslovit své přání jen
jednou jedinkrát nám působí muka. Milujeme repetice. Jsme neklidný národ. Rádi
máme jasno v tom, co je kdo zač. Oh! Vy jste neobyčejně zajímavý člověk.
Vím, o čem mluvím. Tohle by Angličan nikdy neřekl. Speciálně to „vím, o čem
mluvím“. Pokora až na prvním místě.
Když se mě v Paříži ptali, jaké mám povolání, vždycky
jsem v rozpacích koktal: „To je příliš soukromá otázka…“ Ideální způsob,
jak si totálně pokazit reputaci. V Londýně nikoho ani nenapadne ptát se
vás „Tak co? Do čeho děláte? Školství? Univerzita?“ Lidé, kteří vás osloví, si
vás dávno vedou v evidenci.
Název: Zajatec Londýna
Autor: Régis France
Počet stran: 166
Nakladatelství: Mladá fronta
Hodnocení: 60%
Pár slov k autorovi
Francouz, který získal popularitu v sedmdesátých letech
jako kreslíř komiksů do významných francouzských časopisů a novin. Od
devadesátých let se věnuje filmu zejména jako scénárista, v roce 2001
uveřejnil svou první knihu. Jeho pátý román Zajatec Londýna (London Prisoner,
2012) vzbudil velký ohlas ve francouzských a anglických médiích.
Žádné komentáře:
Okomentovat