Nakladatelství HOST mě neustále, zas a znovu přesvědčuje, že
je prostě sázkou na jistotu. Na jistou kvalitu knih. Ať už se jedná o odbornou
publikaci z edice Teoretická knihovna, prózu či jako v tomto případě
poezii (nebo něco na pomezí poezie a prózy?), je to prostě vždy dobré.
Publikace s názvem Koho
vypijou lišky autorky Lidmily Kábrové
je počinem, se kterým jsem se na českém literárním poli dosud nesetkala.
Autorka si pohrává s myšlenkou, zda je padesát slov hodně nebo málo
k tomu, aby jimi člověk vystihl situaci, myšlenku, kterou chce světu říci.
V knize je cítit, že je autorka svým založením
novinářka. Každou kapitolu otevírá úryvek z novin – Rudého práva –
z padesátých let. Další stránky vždy po padesáti slovech popisují situaci
jedné rodiny. Její vývoj, vztahy, příběhy. Je to strohé, dojemné a opravdové.
Někdy drsné a kruté. Každé „padesátisloví“ má svůj titulek. Jako básnička. A často své rozuzlení, poučení. Jako bajka.
Autorka objevila zcela nový literární styl. Jde svou vlastní
cestou a to se mně osobně hrozně moc líbí. Autorce moc fandím a doufám, že ve
své tvorbě bude pokračovat.
Pojízdná prodejna II
Na autobusové zastávce se mačká osm důchodkyň.
Všechny se stejnou taškou jako ona.
„Dobrý den“, pípne.
„Copak je mamince?“
Pokrčí rameny.
„Vy nevíte?“ otočí se jedna z žen k ostatním.
Jejich šeptání nejde neslyšet.
Kolečka tašky hrkají nezvykle rychle.
Dnes večeří jen míchaná vajíčka. Chleba, lančmít ani tavený
sýr nedonesla.
Název: Koho vypijou lišky
Autor: Lidmila Kábrová
Počet stran: 190
Rok vydání: 2013
Hodnocení: 100%
Žádné komentáře:
Okomentovat